Miroslav Farkas byl spolu s Markétou Všelichovou v roce 2016 uvězněn v Turecku. Ve válce v Sýrii se totiž zapojil do bojů kurdských jednotek YPG proti Islámskému státu, Turecko však řadí YPG mezi teroristické organizace. Přes tři roky strávil na samotce. Své básně a kresby z tureckého vězení po propuštění doplnil komentářem v rozhovoru s Janou Bednářovou.
(nedokončený úvod)
„Přízrak světa, který by mohl být svobodný“
„[Č]ím více se blíží reálná možnost osvobodit jedince od omezení, která kdysi ospravedlňoval nedostatek a zaostalost, tím větší je potřeba tato omezení udržovat a zefektivňovat, aby se zavedený řád nadvlády nerozpadl. Civilizace se musí chránit před přízrakem světa, který by mohl být svobodný.
[…] Výměnou za zboží, které obohacuje jejich životy […], prodávají jednotlivci nejen svou práci, ale také svůj volný čas. […] Lidé bydlí v bytových aglomeracích – a mají osobní automobily, s nimiž už nemohou uniknout do jiného světa. Mají obrovské lednice napěchované mraženými potravinami. Mají desítky novin a časopisů, které hlásají stejné ideály. Mají nesčetné možnosti volby, nesčetné množství pomůcek, které jsou všechny stejného druhu a které je zaměstnávají a odvádějí jejich pozornost od skutečného problému – jímž je vědomí, že by mohli jak méně pracovat, tak určovat své vlastní potřeby a uspokojení.“
- Herbert Marcuse, Eros a civilizace
Západní ‚protiválečné‘ hnutí se opět (pozn. překl. v roce 2018) probudilo k mobilizaci kvůli událostem v Sýrii, již potřetí od roku 2011.
Poprvé se tak stalo, když Obama v roce 2013 zvažoval úder proti vojenské struktuře syrského režimu (ale neudělal to) po chemických útocích na Ghútu, které byly považovány za ‚červenou linii‘. Podruhé v roce 2017, když Donald Trump nařídil úder, který zasáhl prázdnou vojenskou základnu režimu …
Neúplný atlas regenerace se snaží nastínit možné únikové cesty ze souběhu krizí, které doprovázejí konec holocénu a vstup do epochy antropocénu. Celá řada dříve samozřejmých pojmů, hodnot a opor, na něž jsme byli zvyklí se v životě spoléhat, se proměňuje či přímo hroutí. Radikální a akcelerující změny, jichž jsme zároveň původci, svědky, pachateli i oběťmi, přinášejí nové problémy.
V dobách postupující privatizace a technologizace vězeňství roste volání po novém abolicionismu pro 21. století: zrušení věznic. Angela Y. Davis zkoumá kořeny současného vězeňskoprůmyslového komplexu v USA, jeho rasismus a sexismus a nastiňuje možné alternativy k trestu odnětí svobody.
„Všechno, co dělám, postrádá smysl, když dům hoří.“ A přece právě když dům hoří, je třeba pokračovat jako vždy, dělat všechno pečlivě a přesně, možná ještě pozorněji – i když si toho nikdo nevšimne. Může se stát, že život zmizí z povrchu zemského, že nezbude žádná památka na to, co bylo uděláno, v dobrém i ve zlém. Ale ty pokračuješ jako předtím, je příliš pozdě na změnu, už není čas.
11. ledna 2021 vzniklo družstevní nakladatelství UTOPIA LIBRI. Vydáváme se na cestu, na níž budeme překračovat hranice témat, žánrů a jazykových oblastí. Setkáme se s vámi v místech, kde se protínají myšlenky horizontálních a antiautoritářských sociálních hnutí, zejména anarchismu a (anarcho)feminismu, s kritickým pohledem na klimatickou krizi, současnou společenskou situaci a technologie moci; odbočíme i do historie emancipačních bojů, a nevyhneme se ani otázce lidských práv v kontextu globalizovaného světa.
Jsou nám dlouhodobě blízké publikace a aktivity těchto kolektivů a skupin:
- Nakladatelství Neklid
- Anarchistický festival knihy
- Nakladatelství Anarchistické federace
- Nakladatelství Broken Books
- Online deník A2LARM
- D-zona — autonomní prostor věnovaný (sebe)vzdělávání, sdílení znalostí a kreativním aktivitám
- Roleta 39 — družstevní tiskařská a řemeslná dílna
- Black seeds — družstvo dovážející kávu vypěstovanou mexickými zapatisty a zapatistkami