Guy Debord > SPOLEČNOST SPEKTÁKLU

Nakladatelství: :intu: Rok vydání: 2007 ISBN: 978-80-903355-5-4 Stránky: 168
Cena: 168 Kč Odkazy: Objednat knihu


Společnost spektáklu (1967) je Debordovou nejzávažnější teoretickou prací, v níž tvořivě navazuje na Hegela, Marxe a Lukácse, aby postihl strukturu, fungování a rozpory soudobé kapitalistické společnosti, a to zejména její západní formy. Kapitál podle Deborda kolonizoval životní prostor v takové míře, že dal vzniknout spektáklu, falešné reprezentaci skutečnosti, utvářející identifikační vzory, potřeby i životní čas jedinců. Kniha silně ovlivnila nejen společenskou a kulturní kritiku následujících desetiletí (J. Baudrillard, F. Jameson, M. Hardt a A. Negri), ale i praktickou podobu protestů, které se snažily a snaží „uškodit spektakulární společnosti“.

Rozsáhlý poznámkový aparát k českému vydání si klade za úkol přiblížit některé pojmy a reálie, jež nejsou obecně známé, a identifikovat citace, narážky a vychýlení (détournements), jež umožnují nahlédnout vztah Debordova textu k textům jiných autorů. Společnost spektáklu (1967) je Debordovou nejzávažnější teoretickou prací, v níž tvořivě navazuje na Hegela, Marxe a Lukácse, aby postihl strukturu, fungování a rozpory soudobé kapitalistické společnosti, a to zejména její západní formy. Kapitál podle Deborda kolonizoval životní prostor v takové míře, že dal vzniknout spektáklu, falešné reprezentaci skutečnosti, utvářející identifikační vzory, potřeby i životní čas jedinců. Kniha silně ovlivnila nejen společenskou a kulturní kritiku následujících desetiletí (J. Baudrillard, F. Jameson, M. Hardt a A. Negri), ale i praktickou podobu protestů, které se snažily a snaží „uškodit spektakulární společnosti“.

Rozsáhlý poznámkový aparát k českému vydání si klade za úkol přiblížit některé pojmy a reálie, jež nejsou obecně známé, a identifikovat citace, narážky a vychýlení (détournements), jež umožnují nahlédnout vztah Debordova textu k textům jiných autorů. Guy Debord

Guy Debord byl francouzským marxistickým teoretikem, spisovatelem, filmařem a vůdčí osobností Situacionistické internacionály (SI), jež navazovala na dřívější umělecká hnutí dadaismu, surrealismu a lettrismu.

Narodil se v roce 1931 v Paříži, studia práv nedokončil a svůj život se rozhodl věnovat politicko-uměleckým experimentům a teoretické práci nesmiřitelného společenského kritika. V druhé polovině padesátých let se podílí na založení SI, která si kladla za úkol propojit moderní umění a radikálně-levicovou politiku, a tak napomoci ke zničení kapitalismu v jeho západní i východní formě. Podle situacionistů se sociální revoluce nemohla omezit jen na změnu produkčních vztahů, ale měla zahrnovat i proměnu každodenního života. Situacionistické myšlenky našly v roce 1968 rozsáhlou odezvu mezi revoltujícími francouzskými studenty a zařadily se mezi hlavní ideové katalyzátory studentských bouří. Po rozpuštění SI se Debord zabývá především filmovou tvorbou; vznikají filmy Společnost spektáklu (1973) a In girum imus nocte et consumimur igni (1978). V osmdesátých letech, kdy je jeho život poznamenán rostoucí izolovaností a pesimismem, vycházejí knihy Úvahy o zavraždění Gérarda Lebovici (1985), Komentáře ke společnosti spektáklu (1988) a autobiografický Panegyrik (1989). V důsledku zdravotních potíží páchá v roce 1994 sebevraždu.