Guy Debord byl francouzským marxistickým teoretikem, spisovatelem, filmařem a vůdčí osobností Situacionistické internacionály (SI), jež navazovala na dřívější umělecká hnutí dadaismu, surrealismu a lettrismu.

Narodil se v roce 1931 v Paříži, studia práv nedokončil a svůj život se rozhodl věnovat politicko-uměleckým experimentům a teoretické práci nesmiřitelného společenského kritika. V druhé polovině padesátých let se podílí na založení SI, která si kladla za úkol propojit moderní umění a radikálně-levicovou politiku, a tak napomoci ke zničení kapitalismu v jeho západní i východní formě. Podle situacionistů se sociální revoluce nemohla omezit jen na změnu produkčních vztahů, ale měla zahrnovat i proměnu každodenního života. Situacionistické myšlenky našly v roce 1968 rozsáhlou odezvu mezi revoltujícími francouzskými studenty a zařadily se mezi hlavní ideové katalyzátory studentských bouří. Po rozpuštění SI se Debord zabývá především filmovou tvorbou; vznikají filmy Společnost spektáklu (1973) a In girum imus nocte et consumimur igni (1978). V osmdesátých letech, kdy je jeho život poznamenán rostoucí izolovaností a pesimismem, vycházejí knihy Úvahy o zavraždění Gérarda Lebovici (1985), Komentáře ke společnosti spektáklu (1988) a autobiografický Panegyrik (1989). V důsledku zdravotních potíží páchá v roce 1994 sebevraždu.